Osobní značka Přítomnost | 7 / 10 |
Autorita | 7 / 10 |
Odbornost | 8 / 10 |
Vliv | 6 / 10 |
Celkové hodnocení | 7 / 10 |
Dánská politička Margrethe Vestagerová je od roku 2014 evropskou komisařkou pro hospodářskou soutěž a od prosince 2019 výkonnou viceprezidentkou Evropské komise pro Evropu vhodnou pro digitální věk. Kromě členství v Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) na evropské úrovni je Vestagerová členkou Dánské sociálně liberální strany.
Před vstupem do Evropské komise pracovala pro dánskou administrativu Poula Nyrupa Rasmussena jako ministryně školství v letech 1998 až 2001 a ministryně církevních záležitostí v letech 1998 až 2000. Od roku 2011 do roku 2014 vedla sociální liberály a zastávala funkce vnitra a ministryně hospodářství pod vedením Helle Thorning-Schmidt.
Vestagerová se stala komisařkou pro hospodářskou soutěž v Junckerově komisi poté, co byla vybrána jako dánská evropská komisařka po volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. Byla jednou ze sedmi předních kandidátů ALDE v klání Evropského parlamentu v roce 2019. Vestagerová obdržela nominaci od skupiny Renew Europe, aby po volbách kandidovala na předsedkyni Evropské komise. Vestagerová byla po zvolení Ursuly von der Leyen prezidentkou znovu navržena na pozici dánské komisařky. Zachovala si své portfolio v oblasti hospodářské soutěže a byla jmenována jednou ze tří výkonných viceprezidentek Komise, která dohlíží na „Evropa vhodná pro digitální věk“.
Vestagerová se stala známou po celém světě díky svým vyšetřováním, trestům a právním krokům proti velkým nadnárodním korporacím, jako jsou Google, Apple Inc., Amazon, Facebook, Qualcomm, Siemens, Alstom a Gazprom, zatímco působila jako komisařka pro Soutěž. „Nejslavnější regulátor světa“ a „nejmocnější narušitel důvěry bohatého světa“ jsou dva způsoby, jak ji charakterizovat. Během svého funkčního období evropské komisařky pro hospodářskou soutěž čelila Vestagerová kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa a amerických korporací za své úsilí.
EU má za cíl regulovat umělá inteligence (AI) jako součást své digitální strategie s cílem zlepšit prostředí pro rozvoj a aplikaci této špičkové technologie. Umělá inteligence může přinést řadu výhod, včetně lepší zdravotní péče, čistší a bezpečnější dopravy, efektivnější výroby a dostupnější a udržitelnější energie.
První regulační rámec AI v EU navrhla Evropská komise. Tvrdí, že systémy umělé inteligence, které mají různá použití, jsou analyzovány a kategorizovány na základě nebezpečí, které představují pro spotřebitele. Budou existovat různé stupně regulace v závislosti na úrovních nebezpečí. Pokud budou přijata, budou to první předpisy AI v historii.
prioritou parlamentu je zajistit, aby systémy umělé inteligence používané v EU byly bezpečné, transparentní, sledovatelné, nediskriminační a šetrné k životnímu prostředí. Na systémy umělé inteligence by měli dohlížet spíše lidé než automatizace, aby se předešlo škodlivým výsledkům. Parlament chce také zavést technologicky neutrální uniformu deficíl pro AI, který by mohl být aplikován na budoucí systémy AI.
Dne 14. června 2023 poslanci přijali Parlamenty vyjednávající pozici k zákonu o umělé inteligenci. Nyní začnou se zeměmi EU v Radě jednání o konečné podobě zákona. Cílem je dosáhnout dohody do konce letošního roku.
Zveřejnění prostřednictvím podání 13F odhaluje, že pozoruhodní institucionální investoři fušují do bitcoinových ETF, což podtrhuje rostoucí akceptaci...
Vědět víceChangpeng Zhao je dnes připraven čelit rozsudku u amerického soudu v Seattlu.
Vědět více